Pokyny pro autory
NB: Listy filologické nebudou přijímat k publikaci materiálové příspěvky, z nichž není patrný originální badatelský přínos. Rozsah studií je omezen na 40 normostran (jedna normostrana = 1800 znaků včetně mezer); rozsah edic je stanoven na 30 normostran; do kategorie Miscellanea budou přijímána krátká odborná pojednání informující např. o nových nálezech, přinášející exegezi např. jednotlivých slov či veršů. Z příspěvku musí být patrný vlastní přínos. Maximální rozsah je 5 normostran. Maximální rozsah polemik je stanoven na 10 normostran.
Příspěvek zaslaný k uveřejnění do Listů filologických musí být formálně upraven podle následujících pravidel:
Obecné
příspěvky zasílejte nejlépe e-mailem na adresu redakce, v odůvodněných případech též vytištěné poštou s připojením média (disketa, CD) s elektronickou verzí a s označením použitého textového editoru
pokud příspěvek obsahuje nelatinkový text (řečtina, hebrejština, arabština atd.), kromě elektronické verze s připojením použitého fontu zašlete redakci vždy také vytištěnou verzi příspěvku
v případě řečtiny, prosím, používejte vždy font GraecaII (pokud tento font nemáte, kontaktujte, prosím, redakci)
poznámky pod čarou vkládejte prostřednictvím textového editoru, nepište je zvlášť na samostatný list
k textu článku je vyžadováno resumé v angličtině v délce cca 10-15 řádků, tři až pět klíčových slov v angličtině a rovněž profesní poštovní adresa autora včetně e-mailu
v případě příspěvků v jiném jazyce než v češtině redakce obvykle nezajišťuje jejich jazykovou revizi; prosíme proto autory, aby svůj text nechali zkontrolovat rodilému mluvčímu
autorům je zaslán jejich příspěvek k revizi v prvních korekturách
při publikování článku obdrží autor jeden výtisk Listů filologických a 10 ks separátů
při publikování recenze či kratší zprávy obdrží autor 2 ks separátů
uzávěrka pro dvojčíslo 1-2 je vždy konec prosince; pro dvojčíslo 3-4 konec června
Formátování a citace
v hlavním textu používejte následující formátování:
názvy děl pište vždy kurzivou bez uvozovek (např. Ovidiovo Umění milovat)
kurzivu používejte i v případě cizojazyčných obratů v hlavním textu nebo chcete-li něco zdůraznit
užívejte zkratku srov. nikoli srv., pro stránky zkratku s. (nikoli str.)
v poznámkách pod čarou:
při odkazu na sekundární literaturu rozepisujte vždy celé jméno (-a) autora v kapitálkách (klávesová zkratka obvykle ctrl+shift+k - nezaměňovat s verzálkami !); v případě monografie: titul v kurzivě, za čárkou pak místo vydání v původním jazyce s letopočtem; při citování konkrétních stránek z monografie používejte zkratky s., mezi číslovkami nedělejte mezeru, používejte "krátkou" pomlčku (např. Heinrich Hoppe, Syntax und Stil des Tertullian, Leipzig 1903, s. 112-131). V případě několika svazkového díla: např. Eduard Norden, Die antike Kunstprosa von VI. Jh. v. Chr. bis in die Zeit der Renaissance, I-II, Berlin - Leipzig 1898 (přetisk Darmstadt 19818). Chcete-li označit nakladatele (není nezbytné), připojte jej čárkou za místo vydání: např. Praha, Vyšehrad 2006.
v případě citace článku ze sborníku se řiďte následujícím vzorem: François Gasparri, Le latin de Suger, abbé de Saint-Denis, in: Les historiens et le latin médiéval, (édd.) Monique Goullet - Michel Parisse, Paris 2001, s. 177-193. Sborník jako celek: např. Studies in Nietzsche and the Classical Tradition, (edd.) James C. O´Flaherty - Timothy F. Sellner - Robert M. Helm, Chapel Hill 1976. Zkratky pro editory uvádějte vždy v jazyce originálu (německý: Hrsg.; franc.: éd, édd.; český: vyd.; ital. a cura di apod.)
v případě článku v odborném periodiku: např. Glending Olson, The Medieval Fortunes of Theatrica, in: Traditio 42, 1986, pp. 265-286; nezkracujte názvy časopisů; název periodika pište stojatě, před číslem ročníku nedělejte čárku; název článku z časopisu piště kurzivou bez úvozovek. Čísla časopisu v rámci jednoho ročníků uvádějte pouze tehdy, není-li celý ročník stránkován průběžně (u LF tedy např. pouze 129, 2006, str. 418-422).
u prvního výskytu citovaných sekundárních prací uvádějte, prosím, plnou citaci; u dalších citací téhož zdroje stačí zkrácený název (jméno autora však zůstává vypsáno celé včetně křestního jména) s udáním strany (popřípadě s odkazem na poznámku, kde je dílo citováno v úplnosti)
citace antických autorů: vzhledem k mezioborovému charakteru Listů filologických prosíme autory, aby při odkazech na antické autory a literaturu nezkracovali ani jména autorů, ani literatury; čísla knih antických děl budiž uváděna v římských číslicích, podrobnější členění v arabských; názvy děl antické literatury nechť jsou uváděna pod svými tradičními latinskými označeními (správná citace např. Ovidius, Metamorphoses, VII,53-69)
při odkazech na biblické knihy přebírejte, prosím, uzuální zkratky z Českého ekumenického překladu (ČEP)
pro přepis antických jmen v češtině redakce doporučuje, byť nevyžaduje, držet se co nejtěsněji původní fonetické podoby, a tedy vyznačovat např. v řečtině všechny dlouhé vokály; jako vzor pro přepis slouží klasická Encyklopedie antiky (Praha: Academia 1973); vyžadována je naopak - bez ohledu na zvolený systém přepisu - jednotnost napříč celým textem
Poslední aktualizace 06.04.2011
Dotazy a připomínky adresujte webmasterovi