Profily vybraných osobností spjatých s Listy filologickými

(abecedně)

Jan Gebauer (8. 10. 1838 - 25. 5. 1907)

Český filolog (představitel mladogramatické školy, autor monumentální Historické mluvnice jazyka českého), literární historik (O životě a spisích Tomáše ze Štítného, 1924, ed. J.Vodehnal), editor staročeských památek (mj. Alexandreis), folklorista, překladatel, autor učebnic a pravopisných příruček. Zakladatel české univerzitní bohemistiky,  lexikograf (začal vydávat Staročeský slovník). Aktivní účastník sporů o pravost Rukopisu královédvorského, zelenohorského  a dalších domnělých památek. Knižně vyšel nedokončený výbor z jeho literárněvědných prací (Stati literárně dějepisné), práce jazykovědné dosud vydány nejsou. Bibliografii jeho prací sestavil T. Syllaba (Jan Gebauer: bibliogr. soupis publ. prací a úv. studií a dokumentací k 100. výročí založení Gebauerova slovanského semináře 1979). Redaktor Listů filologických v letech 1873–1905.

František Groh (13. 11. 1863 - 22. 11. 1940)

Klasický filolog, profesor pražské university, žák Josefa Krále. Habilitační práce Studie k Aristotelovu spisu Athenaión politeia; mezi jeho nejvýznamnější díla patří Řecké divadlo, Topografie starých Athén či přepracování Saskovy Řecké a římské mythologie. Redaktor Listů filologických v letech 1899-1919.

Josef Hrabák (3. 12. 1912 - 6. 8. 1987)

Český literární historik (vycházející zpočátku ze strukturalistické, později z marxistické, vyhraněně a mnohdy neadekvátně sociologizující metodologie), teoretik (zvláště versolog), kritik a editor (Legenda o sv. Prokopu, Staročeské satiry Hradeckého rukopisu a Smilovy školy, V. F. Kocmánek, Fortunatus aj.), zabývající se českou literaturou v celém jejím časovém výměru, profesor české literatury na brněnské univerzitě (1953–1978). Výbor ze svých paleobohemistických prací shrnul do Studií ze starší české literatury (1956, přepr. 1962) a Ze starší české literatury (1964), cizojazyčné práce vyšly ve sborníku Polyglotta (1972). Ceněn bývá jeho Úvod do teorie verše (1956, přepr. 1958). Soupis prací sestavil J. Veselý (Bibliografie díla Josefa Hrabáka 1972); za léta 1972–81 týž, in: Česká literatura 1982, s. 429; za léta 1982–90 M. Krčmová, in: Sborník prací Filozofické fakulty  brněnské univerzity, řada literárněvědná (D), č. 39, 1992, s. 165. Redaktor Listů filologických v letech 1961–1987.

Oldřich Hujer (25. 11. 1880 - 4. 6. 1942)

Český jazykovědec, dialektolog mladogramatické orientace; profesor srovnávacího indoevropského jazykozpytu na Univerzitě Karlově v Praze 1919–42; autor prací o srovnávací indoevropské a slovanské jazykovědě a o dějinách češtiny (Slovanská deklinace jmenná, 1910; Srovnávací hláskosloví indoevropské, 1911; výbor ze studií, recenzí a zpráv Příspěvky k historii a dialektologii českého jazyka 1, 1961, nedokončeno). Bibliografii jeho prací (do 1940) sestavil J. Kurz (Soupis prací Oldřicha Hujera, 1940). Redaktor Listů filologických v letech 1913–42.

Otakar Jiráni (10. 1. 1879 - 24. 1. 1934)

Všestranný klasický filolog, žák Josefa Krále a Josefa Zubatého; od roku 1920 řádný profesor na pražské universitě. Věnoval se římské lyrice, antické mytologii i literatuře. Do češtiny převedl dílo Horatiovo (1923 Ódy a epódy; 1929 Satiry a Listy), jeho nejrozsáhlejší prací je Skladba jazyka latinského (1915). Redaktor Listů filologických v letech 1920-1933. Bibliografii jeho prací sestavil B. Ryba, in: Listy filologické 61, 1934, str. 8-18.

Josef Král (18. 12. 1853 - 19. 9. 1917)

Klasický filolog, děkan Filosofické fakulty (1896) a rektor české university (1909), zakladatelská postava moderní české klasické filologie, která ovlivnila a vychovala celou řadu vynikajících žáků. Vydavatelsky se věnoval Sofokleovi, z antických dramat rovněž překládal (Aischylos, Sofoklés, Eurípidés, Plautus atd.). Průkopník přízvučného překladu antické časomíry do češtiny, jehož životním dílem je monumentální čtyřsvazková Řecká a římská rhythmika a metrika. Redaktor Listů filologických v letech 1886-1905.

Jan Kvíčala (6. 5. 1834 - 10. 6. 1908)

Významný český klasický filolog, který studoval rovněž v Bonnu u tehdejších veličin F.  Ritschla a O. Jahna, v roce 1887 děkan filosofické fakulty pražské university.  Spoluzakladatel řady Bibliothéka klassiků řeckých a římských, pro niž sám přeložil např. Hérodota či Cicerona a jeden ze zakladatelů Listů filologických, jichž byl redaktorem do roku 1886, aby pak Listy pro spory se svým žákem J. Králem ohledně pravosti rukopisů opustil. Zabýval se například textovou kritikou řeckých tragiků, Platóna či Vergilia.

Václav Machek (8. 11. 1894 - 26. 4. 1965)

Český jazykovědec, etymolog (žák A. Meilleta, ovlivněn i německou metodologií Wörter und Sachen); profesor srovnávacího indoevropského jazykozpytu na brněnské univerzitě 1935–65, zabýval se baltistikou, chetitským jazykem, srovnávací slovanskou jazykovědou, bohemistikou a slovakistikou. Knižně vydal monografie Studie o tvoření výrazů expresivních (1930), Česká a slovenská jména rostlin (1954); Etymologický slovník jazyka českého (1957), monumentální Etymologický slovník jazyka českého a slovenského (1957), výbor ze slavistických prací vyšel pod názvem Studie ze slovanské jazykovědy (1958). Soupis prací (do 1964) sestavil A. Erhart, in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada jazykovědná (A), č. 12, 1964, s. 8–15. Redaktor Listů filologických v letech 1942–51, 1957–61.

Jindřich Niederle (28. 10. 1840 - 8. 9. 1875)

Klasický filolog, žák F. Lepaře, gymnasiální profesor, v letech 1867-1870 řídil řecký proseminář při pražské universitě. Překládal např. ze Sofoklea, Homéra či Cicerona; jeho zásadním dílem je Mluvnice jazyka řeckého (1. vyd. 1873), první česky sepsaná gramatika staré řečtiny, která se v přepracované verzi dodnes vydává a používá jako standardní příručka. Redaktor Listů filologických v letech 1874-75.

Bohumil Ryba (8. 11. 1900 - 6. 2. 1980)

Klasický filolog a průkopník medievistiky, od roku 1934 profesor pražské university; v roce 1954 odsouzen ve vykonstruovaném procesu za velezradu na 19 let (propuštěn 1960). Zakladatel Slovníku středověké latiny v českých zemích, jehož zpracovávání a vydávání pokračuje dodnes. Redaktor Listů filologických v letech 1930-1951. Podrobněji viz Zd. K. Vysoký, in: Listy filologické 94, 1971, str. 163-172. 

Jaroslav Vlček (22. 1. 1860 - 21. 1. 1930),

Český literární historik (matka byla Slovenka) pozitivistického školení kultivovaného stylistického projevu, pražský univerzitní profesor (1907–18, 1923–30), krátce pracoval na ministerstvu školství (inspektor pro slovenské školství), organizátor slovenského kulturního života, redaktor, autor českých a slovenských čítanek pro střední školy, editor (K. H. Mácha, V. Hálek, J. Král´, J. Matúška, Almanachy A. J. Puchmajera aj. ) Autor Dejin literatúry slovenskej (1889, 1890), Dějin české literatury (1892–1921, 2. vyd. 1931) a slovakistických kapitol v kolektivní Literatuře české XIX. století (1902–07, rozš. vyd. 1911–17), badatelsky se zaměřil zejména na vybrané problémy české a slovenské  literatury 16.–18. století (První novočeská škola básnická). Bibliografie (do roku 1920): M. Hýsek – J. Jakubec, Z dějin české literatury, str. 41 nn. (1920). Redaktor Listů filologických v letech 1899–1928.

Poslední aktualizace 08.03.2007